HODNĚ NEPRAVIDELNÉ NOVINKY ZE ŽIVOTA TÁTY, MÁMY A MALÉHO SYNKA

STUDENECKÝ ŽIVOT

Jarní sobota

7. dubna 2018 v 22:21 | bass
Sobotní krásný slunný den jsme si užili samozřejmě v přírodě...
Chtěli jsme na bledule na Ransko, ale milión (přibližně) zaprkovaných aut nás přesvědčil, ať to neděláme jestli chceme být v lese a ne na hapeningu a tak jsme popojeli až k našemu oblíbenému (a pustému) místu s bledulema, vodníkem a mlýnským kolem u Peršíkova.

Lesní příjemné povinnosti

25. března 2018 v 21:46 | bass
V pátek po práci jsem si domluvil schůzku s naším odborním lesním hospodářem, abychom společně prošli naše houští a řekli si, co je nutné a co je potřeba. Abychom o les pečovali v souladu s lesním zákonem, přirozeně. Byl jsem dost napnutý celý den, z práce jsem přijel brzo a naložil Matěje. Ať to slyší, však já jen začnu, dodělávat to bude on. Tak jen ať se numůže vymlouvat, že on u toho nebyl...
Než dorazil hospodář, stihli jsme ještě na míst samém obejít les a tak nějak přibližně odhalit přesné hranice v těch našich zubatých hranicích na východní straně. Příjemně mne překvapilo, že je hranice v principu čitelná, jelikož jsou v těch místěch jemné, ale znatelné příkopy. To je dobré vědět. Hned se ukázalo, že jsou u nás i tři vzrostlé osiky a několik pařezů po kalamitě.
Dorazil hospodář a vydali jsme se na instruktážní pochůzku. Ukázalo se, že budeme moci s naším lesem moci dělat přesně to co jsme chtěli. Nikoliv opravovat a vylepšovat matku přírodu, ale naopak naslouchat, pozorovat a v němém úžasu se učit. Žádné šiky smrkovým monokultůr, žádné bezhlavé sázení a nesmyslné ignorování místa. Naopak, máme postupovat v klidu v pohodě, netlačit na pilu, dosazovat, vnímat co chce les a nenásilně tu a tam určit co se líbí nám a co chceme upřednostnit.
Mám z pochůzky strašně příjemný pocit a vnímám, že tento křovinatý lesík je přesně to, co jsme si pod pojmem les představovali. Vysadíme na mýtinku zbylé stromy z podzimní akce a pak už budeme jen přesouvat a upřednostňovat náletové dřeviny - tu břízky, támhle javory, tu lísky a někdy třeba i buk či dub. Taková obří zahrádka.

Jarní nálada

22. března 2018 v 20:59 | bass
Dneska opět mrzlo. Ale svítilo slunce a snažilo se přivolat jaro. Už je to k nevydržení ...všichni víme, že jaro přijde každou chvíli ale ta každá chvíle pořád nic. Napnutí k prasknutí...

Pěstování tepla

28. ledna 2018 v 16:56 | bass
Dřevo pošesté prošlo rukama a je stále ještě před domem....

Lyžovačka

20. ledna 2018 v 18:37 | bass

a

Pick up

18. ledna 2018 v 21:01 | bass
Ono je to takový logický řetězec událostí - malý kousek lesa, větší kousek lesa, motorová pila a ... pick up. Jak jinak to dříví dostat k domu, že?

Zase zprávy z lesa

7. ledna 2018 v 11:01 | bass
Možná je to monotónní, možná je to i nepochopitelné, ale zatím se vše točí kolem lesa. Maximálně nás baví. I Matěje. Včera jsme se tam na chvíli vydali, počasí bylo maximálně jarní a atmosféra v lese úžasná. Nadělali jsme pár fotek a tak se můžete pokochat s námi.

Studenecký koncert

3. prosince 2017 v 21:08 | bass
Dneska v podvečer, protože je první adventní neděle, přijeli k nám do obce umělci. Ze Základní umělecké školy v Chotěboři, mladí a nadaní. Ti nejmladší (rozuměj 7-8let)byly holky a kluci, ti starší (rozuměj 9-18let) umělci byli už jen samé holky - je to otázka pevné vůle? Předurčuje pohlaví? Kdo ví. Nebudeme spekulovat.

Život ve sklepě

14. října 2017 v 23:13 | bass
U nás v domě je pořád co dělat. To je jasný. to ví každý, kdo tu již byl. Spoustu prostoru pro seberealizaci a zlepšování. No není to úžasné? I kdybych každý den udělal pořádný kus práce, nehrozí, že bych mě někdy hotovo. To je příjemný pocit (i když chápu, že to možná nechápete).

Objeveno ve sklepě

9. října 2017 v 0:08 | bass
Vyklízím sklep, včera jsem vynosil mnoho kýblů střepů a hlíny a pomalu se mi daří vyklizet prostor. Mezi střepy jsem našel i jeden kousek s původní etiketou. Taková malá vzpomínka a důkaz, že se tu vyráběla umělá brandy - ať je to cokoli.
Vyklizené části pomalu zarovnávám letošní sklizní jablek. Experiment, zda se nám podaří jabka uskladnit a dát si o Vánocích čerstvá jabka ze zahrady i z Macourova. A samozřejmě jsem do sklepa dal i brambory od souseda. Jen marmelády jsme už téměř všechny snědli.

Už to začalo!

30. září 2017 v 21:27 | bass
S příchodem podzimu nepřichází deprese nýbržto doba sklizně a radosti z vypěstovaného. O to větší, o co míň práce to přes rok vyžadovalo. Takové ořechy, to je prostě nádhera! Když člověk chodí pod stromem a sbírá plody na mysl se vkrádá pocit, že to nejsme my, kdo se stará o strom, ale strom se stará o nás. Celé léto na nás majestátně shlíží a pak nám na podzim nadělí úrodu, abychom si mohli udělat krásné Vánoce s výborným cukrovím plným ořechů.
Strome, díky!

Výprava na Vesec

12. července 2017 v 22:48 | bass
Někdy minulý týden přijel Tomáš s dětmi vlakem, že prej uděláme čundr. První noc jsme strávili u nás doma pod střechou, ale naplánovali jsme pěší výšlap na nejvyšší vrchol Železných hor (zní to honosně, že?) a tam že přespíme. Tak jo. Vzali jsme s sebou spacáky, karimatky a taky čerstvě připraveného králík. Že si ho někde opečeme s hadama (to jsou takové moučné kynuté placky opékané na ohni).
Teplo bylo neskutečný, trasa náročná - proč chodit po turistických značkách, když se dá jít přímo přes rokle a trny. Zdolali jsme nejprve Štikovskou vyhlídku, kde jsme plánovali králíka, ale nebylo tu žádné ohniště a hlavně proudy turistů, tak jsme si hlavně odpočinuli, snědli vše ostatní a vydali se dál. Další roklí a lesem.
Ale dorazili jsme! Zcela vyčerpaní jsme zakempovali na vrcholu a začali připravovat králíka. Byl luxusní a když později večer dorazila Petra s koláčem a kávou, pochválila nás. Což je rozhodně mnohem hodnotnější než to znít.

V noci trochu sprchlo, ale dětem to pod širákem nevadilo. Koneckonců, je to taková příprava na baltské pobřeží. Krásný a náročný výlet, tatínci si dají určitě chvíli pauzu.

Výprava do údolí Doubravy

20. března 2016 v 21:01 | bass
Po včerejším dni (označeném večer Máťou jako nejlepším dnem v životě), kdy studenecká patička kamarádů prožila nabitý den na zahradě a v okolí - prolézali stodolu,šplhali na stromy, přetahovali se lanem, cvičili na kruzích, opíkali buřty, pálili bombáky a houpali se na houpačce a zžejmě spoustu dalších věcí u kterých jsem nebyl, jsme se rozhodli nedělní předobědní čas naplnit namísto hraní na tabletu výpravou za dobroudružstvím. Sedli jsme do pandy a vydali se na Točitý vír. Doubrava čeká!

DNEŠNÍ VÝLET

6. února 2016 v 22:16 | táta
Dnešní den byl jako stvořený pro výlet. Po týdnu života ve tmě (za tmy do práce a za tmy z práce) jsem konečně ochutnal denní světlo. Lákalo mě to na protější kopec, na slunnou stráň, kde vládne jaro. A tak jsem přesvědčil trpaslíky (rozuměj děti - naše a sousedovic), že bude príma se před obědem vydat na výlet k chatě obrů, kde bude třeba zakopaný poklad.
 
 

Reklama