HODNĚ NEPRAVIDELNÉ NOVINKY ZE ŽIVOTA TÁTY, MÁMY A MALÉHO SYNKA

Ta paměť....

21. prosince 2006 v 4:02 | Hormlik
Tak jsem se včera rozhodla, že sem něco napíšu. Měla jsem přímo na mysli něco, co sem chci napsat, něco opravdu konkrétního, ale než jsem se k tomu dostala, zapomněla jsem co. Ach jo. Tak to asi nebylo nic důležitýho. Snad jen stojí za zmínku, že tu s námi krátce bydlí kočky. Ale jen Šmudlík a Kotě... Zatím! A jak to?

Každý chovatel ví, že vlastnit zvířátko nebo víc vyžaduje určitou dávku zodpovědnosti a starostlivosti. Jako starostliví chovatelé, kteří se s kočkami viděli v posledních měsících opravdu pomálu, spoléhali na jejich samostatnost a na to, že je nakrmí babička s dědou jsme příliš neuspěli. Co se stravy týče, kočičky nestrádaly... Jejich boule na bocích svědčili pravému opaku vždy, když jsme za nimi přijeli na návštěvu. Od podzimu jsme však o jejich životě spekulovali aspoň teoreticky. Kladli jsme si hromadu otázek. Co s nimi bude v zimě? Dovolí nám je tu mít majitel bytu? Nejsou příliš zvyklé na chalupu a přírodu kolem? Nebudeme je v bytě trápit? Příznivé počasí nám přálo a tak jsme finální řešení odkládali na potom. Nakonec vše rozhodly samy kočky nebo spíš paní sousedka. Chalupa na podzim zpustla, nikdo v ní nepobýval a naše kočky jsou přeci jen společenští tvorové. A paní sousedka má navíc krásnou novou půdu... Tak se k ní odstěhovaly. K naší nevíře paní sousedka nebyla dvakrát šťastná z tolik příjemné kočičí společnosti (aspoň z mého pohledu příjemné), a tak jsme si pro kočičky naklusali a vypůjčeným autem jsme si je chtěli odvézt do Brna. (Náš tančík čeká na šrot, ale netruchlíme a vzpomínáme ve vší úctě). Svolení majitele ani požehnání mnohých jsme nedostali a ani jsme o něj nežádali:) Avšak pozor! Tygřík nikde! Dvě černošky jsme si museli jít taky zavolat na půdu pí. Jedličkové, ale tygřík nás napínal. Volali jsme, mlaskali a nic.. Týž den byl na chalupě děda, odjel pár hodin předtím, než jsme přijeli, tak jsme mu brnkli, abychom zjistili, co a jak. Prý tam Tygřík nepřišel ani během jeho několikahodinového pobytu. Že by si Tygřík nechal ujít hody? Kdyby byl poblíž, dávno by přišel. Začali jsme pochybovat o jeho loveckých schopnostech. Dokáže se sám uživit? Nekradl všechny ty přinesené krtky, myši, rejsky, ptáčky a zajíce:) až když je ulovil Šmudlík? Ze všech koček je Tygřík nejpřítulnější a tak jsme usoudili že asi odešel k nějakým lidem. Byla jsem z toho smutná, ale nedalo se nic dělat. Museli jsme odjet bez něj. Nasoukali jsme kočky do přepravky se strachem, že cestou asi budou blinkat, protože byly totálně přežraný, a vyrazili jsme na cestu. Ještě jsme se zastavili na statku, jestli kocoura náhodou nezahlédli (nebo ho nesežrali tamější psi - ani bych se nedivila, kdyby se nechal, protože po zkušenostech a kamarádění s Eurou by od psa určitě žádnou kousavou zradu nečekal):) Na statku taky nic, pán byl spíš vyjevenej, co tady kdo v těchto končinách dělá, když už je tma... Souseda Basse za pouhého svitu hvězd nepoznal... (No je to fakt zážitek, odskočit si z tramvajemi dunícího a automobily svištícího Brna do středu divočiny... To ticho... A hvězdy... Fakt romantika a nezvyk, když to člověk vnímá jako kontrast a nebere to jako normál.) Kočky jízdu přečkaly nad očekávání dobře, Šmudlík byla zas trochu vyplašená ale Kotě celou cestu asi spalo a ani nedutalo. No chválit můžeme od začátku až do teď. Jsou tu zatím týden. Kočky pojaly zdejší pobyt asi jako pohodlnou dovolenou (tak to nazval Bass) v teple a s plnou penzí, Kotě se chce občas prát, takže obětavě trpím ostré zářezy do rukou, Šmudlík pořád spí a občas se přijde pomazlit. Dvě opravdu vzorné kočky! Ťukám a nechci nic zakřiknout! Dokonce jsme dostali zprávu o Tygříkovi! Prý se objevil na chalupě, tak ho sem snad taky brzy převezem!:)Už se na něj těším, na kluka! Myslím, e se mu tu bude líbit! Ten gauč... To bude něco pro něj! A těch lidí!:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.