HODNĚ NEPRAVIDELNÉ NOVINKY ZE ŽIVOTA TÁTY, MÁMY A MALÉHO SYNKA

Leden 2006

Rodinná pouta

24. ledna 2006 v 14:09 | -bass-
Ahoj drazí čtenáři! Myslím, že stojící střech je základ dalších a dalších dílů! Zatím stojí, jak čtete!
Máme minus dvacet a to to tu asi drží pokupě! Všechno zmrzlo a do jara to nepovolí! A navíc dnes krásně svítí sluníčko, obloha bez mráčku, jako vymalovaný! Dokonce jsem byli na procházce odházet sousedce - paní Jedličkové - závěj ode dveří, kdyby přijela. (ne závěj, paní Jedličková) Zavřeli jsme jí i dvířka na půdy, které zřejměotevřel silný vítr, protože lidské stopy kole domu nejsou.
Taky jsem se chvíli vyhřívali na sluníčku - to je bezvadný! Fakt jo, ale nesmíš jít do stínu, tam je to hukot! Stejně jako v chalupě! Ráno jsme měli u kohoutku (to není žádné další domácí zvíře, ale takový hejble na vodu - Zlesi jistě vysvětlí v " Událostech, komentářích"). Páč ve vedlejší místnosti se teplota schovala až k nule, Proto tam od časného rána, když jsme vstali (kolem jedenácté, páč Hormlík má dnes dovolenou), topíme o sto šest! Nemůžeme to podcenit! a tak tam je teď hřejivých deset. To je príma. Aspoň můžeme umýt nádobí!
Je to tu prostě príma! Příroda všude kolem a všeobklopující zima. Člověk se na všechno hned dívá jinak. Možná si tak všeho trochu víc užívá - rozuměj zimy, sluníčka, denního světla a vyhřáté místnosti. Když to není automaticky, ale je za tím naše snaha a trocha práce. A ta trocha práce taky zahřeje!

Sněžná brig/barikáda

21. ledna 2006 v 17:45 | Hormlik
Tak dobrá, ukážu vám to ještě před vařením... A taky před zavalením... Člověk se tu musí bát vážně ledačehos!:)

Drsný život na Vysočině

21. ledna 2006 v 17:14 | Hormlik
Něco tu prdlo. Jako tady v chalupě. Nebo na půdě nebo na střeše nebo Břéza říká, že možná roubení. No, každopádně - kdybychom se už nesetkali, tak se loučím a měla jsem vás ráda.... A to jsme dnes shazovali sníh ze střechy... No není to paradox? Jestli nás to dřív nezavalí, bude k dispozici foto střechy! Hukot! Těšte se!

I pomeranč vám může zachránit život! aneb šílené zážitky z pátečního odpoledne

20. ledna 2006 v 22:42 | Hormlik a Bass
Tak tedy prvně já, tedy Hormlik. Dnes, když jsem přijela ze školky na svrateckou náves, měl tam na mě, přestože nemocný, čekat Bass. Byli jsme domluveni, že nakoupíme žrádlo pro naše zvířectvo. Ač není početné, je velmi žravé a také potřebuje "wc-náplň" o vysoké hmotnosti... Sama bych to na kopec táhla asi do rána a tak mi tedy Bass přijel ochotně pomoci. (Na lyžích, ne autem!) Vystoupila jsem z busu, ale Bass tam ještě nebyl...

Výška plotu

19. ledna 2006 v 15:02 | -bass-
Drazí počasologové a milovníci rekordů. Je to tu, sníh se seriozně přehoupl přes plot, teď když vyjdu do zahrady, tak můžu jít až k lesu - teda teoreticky.
Takže slavte! Magická hranice plotu překonána!

Nevyřízený účty

17. ledna 2006 v 9:06 | -bass-
Proč je to tak děsivé, pokaždé, když se objeví ve vzkazech nick "Šéfová". Taková naše noční můra. Že bychom neměli čisté svědomí? A přitom je to tak jednoduché.
Nejde o nic víc, než si vzpomenout kdo se jak vlastně ve skutečnosti jmenuje :) Napsat to do formuláříku, datum, název a pár čísel. Je to tak lehký, že to nemůže zabrat víc jak půl hoďky! Ale to víme všici bohužel až po všem. Včera, kdež jsem se bavil s Rosim přes ICQ, tak jsem ho "navedl" ať si udělá účto a za pár minut to měl v suchu a má klid a nebude si kazit příští Vánoce a prohledávat celý byt v lednu jako já, že bych taky potřeboval andělíčka strážníčka? Nejlépe s nějakými účetními sklony.
Ale, když já si to tak na akci všechno hlídám, sbírám paragony, zapisuju, ale co mi je to platný, když pak přijedu domů, napíšu si to a pak to někam založím s pocitem, že to nespěchá. Ani šéfi hra na sběr bodů za vyúčtování mě nedokázalo rozhoupat. Co kdyby byla za odevzdaný vyučtování nějaká odměna? Třeba úúúplně novej bagr na pískoviště nebo čaj a bábovka u šéfový!
Jenže to už všechno snědl Zlesi a na bagr se ani nepodíval...

Hra na koně

12. ledna 2006 v 10:32 | -bass-
Každé ráno když jdem na autobus, když jdem ze Svratky i když jen pomyslíme na cestu "dolů", ptáme se sami sebe, někdy i na vzájem: "Budou tam koně?"
Jo, je to důležité.Páč si představ jak klopítáš v krajině osvětlené pouze hvezdnou oblohou, případně zapadajícím měsícem po úzké pěšině směrem ke statku a stále očekáváš, kdy už zahlédneš zda tam jsou či ne! Nebo i při odpolední cestě na autobus je to napínavé. Ono to totiž není jen tak, když si ta volně vykračují dva koně. Ne že by byly nějak nebezpečný - tvrdí Hormlík, ale v duchu platných pravidel - nepřistupuj ke koni ze zadu apod. se jen těžko dá kůň obejít, stojí-li zadkem k tobě. A copak když stojí - to je zlatý - Mamka - rozuměj větší a bílý kůň je klidná, ta se většinou (!) nehrne přímo na tebe, ale Synek (menší, flakatější, živější). U toho nikdy nevím jestli mě chce proběhnout nebo mě jen tak rodostně vítá! Naštěstí umím psí povely jako: "zůůůstaŇ!" a tak dokážu trochu koně přibrzdit. Přece jen ale není malej jako Euro a tak mám v ssebe mnohdy pochybnosti.
Je pravda, že vždy jsme ještě touto koní mýtnou stanicí bezpečně prošli, oni jsou ty koně vlastně asi rádi, že nás vidí - jediný živáček široko daleko. Ale přce jenom jsou na mě trochu větší!

Zimní výlet na lyžích

10. ledna 2006 v 11:01 | -bass-
Ahoj ahoj ahoj! počasí jak vymalované, za chvíli vyrazím na lyže! Stopy projeté, vzduch čerstvý až praští, sníh křupe pod nohama! Prostě zimní nádhera!
Byli jsme v sobotu s Hormlíkem na takovém lyžařském výletě přes Devět skal a Malínskou skálu. Nádherné počasí, suprový stopy, dokonalý zimní scenéry prostě dokonalost sama! Počasí prý tento týden vydrží, tak snad i vy vyrazíte na lyže aspoň kousek za dům! A kdyby ne, tak v neděli s Duhou určitě, že jo! :)
Tady se můžete pokochat a třeba vás začnou svrbět běžky ve sklepě! :)
http://bahnews.blog.cz/galerie/vylet-na-lyzich (doporučuji otevřít v novém okně - nejde mi to nastavit)

Zážitek

2. ledna 2006 v 8:43 | -bass-
Včera jsme koukali na Želary, hodně silně to na mě zapůsobilo a mám z toho jeden intenzivní pocit - válka je hrozná.... neskutečně.
Všechny české filmy na mě působí mnohem intenzivněji než kterýkoliv americký krvavý film. Celý film jsme byl napnut a pořád očekával, co hrozného tam bude ... celou dobu v intenzivním očekávání toho nejhoršího - jako bych byl v tom filmu.... uff.

Silvestr po kolena ve sněhu

2. ledna 2006 v 8:08 | -bass-
Ahoj ahoj ahoj v novém roce! Dlouho jsme se odmlčeli, to zase jo! Ale myslím, že každý měl zájmy jinde než brouzdat po Internetu! Užívat si Vánoc, rodiny a trocha té zasloužené pohody a klidu na konci roku. Stejně jako my ...
Na čas jsem vypustil veškeré rutinní činnosti, opustil jsem koloběh dnů a zažíval klid naprostého odloučení od světa. Bylo to skvělý! Vůbec jsem nemyslel dopředu, neplánoval co bude, nestaral se! Bylo to uklidňující a opravdu super! Jak se tvrdí, že Vánoce jsou hektické, plné stresu a shonu, musím napsat, že letos jsem to tak určitě nevnímal. Dárky jsem sehnal 23., v klidu je 24. zabalil, aby se večer zase rozbalily a tak jsem do Vánoc skočil pohlavě, rychle, bezbolestně a strašně se mi to líbilo!
A pak jsem lyžoval, hrál Carcassonne, dělal třísky, házel sníh a pak byl Silvestr! O půlnoci jsme stáli na kopci nad chalupou, 700 metrů nad mořem a 60 metrů nad Svratkou a sami utopeni ve tmě a samotě jsme koukali jak všude kolem práskají petardy - Svratka, Herálec, Kameníčky, Křižánky - prostě všude! A dlouho! A my tam tak stáli, sami a koukali se z povzdálí, jak se slaví! Bylo to strašně príma.
A pak přišlo dnešní ráno, budíček v 5:45 a cesta na autobus. To je dobrý šok. Ale myslel jsem, že bude hůř! :) Jo a ...co vy ostatní? Hm?
A všem, co mi poslali PF se omlouvám, že jsem taky neposlal, ale letos jsem si užil opravdu soukromé svátky a moc se nestaral, co se děje kolem! Ale určitě se těším na osobní setkání a další príma události! Prostě se těším, až tento rok zase spolu všichni strávíme - víkendovky, schůzky, tábor! Jste všici strašně super a je mi s vámi skvěle a užívám si to maximálně. A snažím se dát vše, co mohu nabídnout - teď momentálně je to asi hlavně Březo-Duholeum, virtuálně než reálně, ale jsem rád i za to a snad i vy :) Snad se brzy uvidíme a budeme stát po kolena v zážitcích celý rok! Hlavně ne po krk!